Metafyzicko -zkušenostní význam tiché intenzity ((O-Ó)))
Tichý metafyzický foném (((O-Ó))) zvučí základní pravzor těla vědomí – duše v podobě Ochranné Obklopující sférické éterické aury.
Tichá intonace intenzity fonému (((O-Ó))) obrací tok vědomí do singulárního bodu našeho nitra a přináší prožitek jemné obklopující sféry vědomí, prožitek naší duše jako ochranné sféry – pole – oblasti vědomí.
Tichý foném (((O – Ó))) přináší-zvučí metafyzickou zkušenost duše – jako obklopujícího pole ochranného vědomí ve své charakteristice stále narůstajícího rozsahu vše objímajícího pole vše cítícího vědomí.
Intenzita tichého fonému (((O)))
Vnitřní intonace intenzity krátkého fonému (((O))) přináší prožitek záblesku sféričnosti vědomí Já, kterým je pole cítícího vědomí – duše v kterém právě spočíváme.
Intenzita tichého fonému (((O-O)))
Vnitřní intonace intenzity dlouhého fonému (((O-O))) přináší metafyzickou zkušenost sféričnosti vědomí Já, kterým je pole-koule cítícího vědomí – duší, které tvoří doslova jemnou pociťující ochranou dělohu našeho bytí jako celku.
Rozšiřuje prostor vědomí Já jako pole rezonujícího sférického cítícího vědomí – duši.
Zprostředkovává metafyzickou zkušenost procitání duše jako pole vše objímajícího cítícího vědomí, ve kterém spočíváme jako v jemné pociťující ochranné rezonující auře.
Metafyzické slabiky
(((O-Oh)))
Vnitřní intonace intenzity fonému (((Oh))) rozšiřuje metafyzickou zkušenost sféričnosti vědomí Já – duše o éterickou vše prostupující kvalitu – substancialitu dechu a rozšiřuje vědomí oblasti hrudi všemi směry.
Klíčová slova
Obsahují daný zvuk a tvoří tak společné významové pole vyjadřující vnitřní významové pocity a mezi kulturní souvislosti utvářející daná slova a jejich významy, což otevírá nové prostory vnitřních souvislostí.
Óh (citoslovce vyjadřující údiv, překvapení, obdiv, lítost, rozmrzelost), Ohoroxtoil (Mayský (Mexiko) Bůh stvořitel, který činí ze světa obyvatelné místo pro lidi).
(((O-Om)))
Základní tón-vibrace či tichý intenzivní zvuk všeprostupující mantry vesmíru podle indické tradice.
Je tichým prvotním zvukem-matérií sféry ryzího potenciálu, ze kterého se ztělesňuje celý vesmír, všechny jeho těla a světy, včetně nás samých.
Vede k metafyzické zkušenosti vědomí jako sféry-pole (((O))) ryzího potenciálu-matérie (((M))) duše. Jeho tichá zvučená intonace usazuje v klidovém potenciálu naší duše
Duše je samo cítící vědomí – tedy “věd – OM – í” ze kterého vše povstává. V nauce tantry posvátná slabika (((OM))) představuje tichý zvuk prvotní sféry vesmíru – sféry jeho ryzího potenciálu.
Klíčová slova
Obsahují daný zvuk a tvoří tak společné významové pole vyjadřující vnitřní významové pocity a mezi kulturní souvislosti utvářející daná slova a jejich významy, což otevírá nové prostory vnitřních souvislostí.
OMETEOTL (Bůh nedvojné-dvojnosti, dvoj-bůh, prvotní tvořivá bytost – princip personifikovaný jako bi-sexuální podstata skutečnosti všech bohů v Aztécké (Mexiko) metafyzice), OMECIHUATL (femininní aspekt předchozího principu), OMETOČTLI (Aztézky bůh plodnosti, personifikovaný v rostlině, ze které se připravuje psychedelický nápoj), Omichle (foinický – helénistický prvotní princip temnoty chaosu), Omkara (potenciál či akce prvotního potenciálu vědomí OM), Omega (poslední 24 písmeno řecké abecedy).
Další mantrické slabiky
(((AOM))), (((AHO))), (((HAO)));
Poznámka:
Je vtipnou skutečností, že latinsky člověk je “HO-MO”, tedy spojením slabik “HO” a “MO”.
To metafyzicky vyjadřuje stále expandující duši v možnostech svého prožívání (((HO))) a ztělesňování (((MO))), kde prožívání vědomí současně metamorfuje ztělesňování vědomí a to opět proměňuje vědomí prožívání. Tedy člověk je dokonalým zrcadlem duše ve svých možnostech ztělesňování.
Klíčové slovo intenzity (((O-Ó)))
Slovo, které nejlépe vyjadřuje vnitřní smysl fonému.
Duše, jako ochranná obklopující sféra dýchajícího cítícího vědomí.
Pocitové tonality intenzity (((O-Ó)))
Tiché vnitřní fonémy nejsou jenom metamorfujícími intenzitami vědomí, ale i nositeli prožitkových kvalit a nálad vědomí:
Otevřenost, Ochrana, lehkost, jemnost, sféričnost-kulovitost;
Rodina „O“
Tvoří rodinu slov začínající daným zvukem. Obsahují daný zvuk a tvoří tak společné významové pole vyjadřující vnitřní významové pocity a mezi kulturní souvislosti utvářející daná slova a jejich významy, což otevírá nové prostory vnitřních souvislostí.
Ó (zbožné vzývání), Óh (citoslovce pociťující ochrany i zranitelnosti), Obatala (nigerijský bůh plodnosti), ÓDIN (severský starogermánský bůh otec), Osmero (prvotní tvořivá síla – Egypt), OMETEOTL (aztécky prvotní princip v podobě tvořivého bytí tvořeného dvěma aspekty tvořící jednotu ze kterého povstává vše ostatní), Oja (Jorubský říční bohyně), Onuava (keltská bohyně plodnosti), Ogma (keltský bůh písma), Okeános (řecký bůh oceánu), Opo (akanský bůh oceánu), Ori (nigérijský bůh moudrosti duše), OrO (polynéský bůh války), Ogun (nigérijský bůh války), Ordog (předkřesťanský bůh temnoty), Oi (keňský bůh nemocí), Opo (Akanský bůh oceánu), Ops (římská bohyně země a úrody), Orcus (Chtonický bůh smrti, vládce podsvětí), Oraios (gnostické prvotní božstvo), Orthia (spartská bohyně plodnosti), OSIRIS (Egypstká bůh plodnosti a podsvětí), Ostara (Germánská bohyně slunce, od ní je odvozeno slovo pro Velikonoce), Oceán, On/Ona/Ono, Originál, Opora, Ochrana, Otázka, Opatrovat, Orel, Orfeus (řecký bájný pěvec podsvětí);
Čaro-dějnost O
Symbolika písmene „O“ hovoří, míním zřetelně. Jde o prvotní pratvar vesmíru sférickou kouli– kruh. Základní pravzor veškerého bytí jako ohraničené pole – oblast vědomí – tedy těla-duše či těla vědomí.
Využití v celistvém (holotropním) ozdravování (celitělstvu)
Tiché fonémy řeči vědomí nemají jenom své metafyzické pocitové významy modulující zkušenost samotného vědomí a jeho metafyzické aspekty a kvality, ale i svou vrozenou ozdravující schopnost v naší duši-těle.
Jejich meditativní využití jako přirozených samoléčebných prostředků je nejúčinnějším způsobem re-kreativní re-generace našeho celkového Zdraví, zahrnující duševní-somatickou-fyzickou oblast jako společné pole integrálního vědomí.
Meditativní rezonance s vědomím Óh je nejvhodnějším “homeopatikem” při všech pocitech nedostatku rozsahu “ochranných hranic” naší duše – širšího pole cítícího vědomí, nebo v případech, kdy je naše vědomí příliš orientováno zevně bez dostatečného usazení ve svém nitru. meditativní intonace (((O-Oh))) přirozeně obrací směr našeho vědomí do nitra a současně pomáhá k procitnutí ochranného cítícího pole duše, meditativní intonace (((O-Om)) naopak usazuje v našem klidovém potenciálu duše.
Mudra Óh
Pro dosažení plné rezonance s pocitovým tónem zvuku (((Óh))) je nutné vyladit vnější tělesnou formu (obličej i doprovodný pohyb) v tichém souznění s vnitřním pocitovým tichým zvukem Óh a tak usnadnit ztělesnění a plné procítění vědomí Óh.
Tiché pocitově ztělesněné – nevysloveného (((Óh))) (mudra) spočívá v nastavení tváře a úst jako bychom chtěli vyslovit dlouhé “Óh” a v následném pomalém předpažení vzhůru s dlaněmi směrem dolů se svými středy směřovanými do našeho těžiště a následném pomalém kruhovém pohybu jako kdybychom “vyvářeli” a kopírovali obrovské těhotné břicho. Současně prociťujeme ochranný sférická obal naší duše.
Závěrečná-úvodní poznámka
Všechny jednotlivé eseje zabývající se kvalitami a významy tichách fonému metamorfující řeči vědomí si nekladou za cíl být konečným sdělením, či jakkoliv dogmatickým učením, ale jsou živým – z principu věci neukončeným sdílením určitého typu vědomí, jež je současně pozvánkou ke zkušenostnímu ověření, jež je jedinou známkou skutečné “objektivního” vědeckého přístupu v každé oblasti..