Následující esej vznikla jako vlastní potřeba si pro sebe zformulovat principy a způsob naslouchání, který sám uplatňuji při svých sezeních formálních i neformálních v různé míře formality, které vyvstávají z životní praxe jógy vědomí. Často se hovoří o potřebě “naslouchání” jako způsobu zkvalitnění vztahů mezi lidmi, nicméně již málo, či vůbec se říká něco o tom, jak vlastně skutečně naslouchat druhým. Současně tím chci komunikovat způsob své práce.