Úvod

Málo si uvědomujeme, jaký vliv na náš život má naše řeč, náš jazyk. Mluvené slovo se skládá ze zvuku písmen – hlásek, a to samohlásek a souhlásek v nejrůznějších kombinacích. Můžeme tedy říci, že naší řečí je primárně určitá zvuková melodie-píseň, ve které řečíme významy, koncepty, obsahy, ideje, myšlenky, které komunikujeme. A i ta je vnějším echem ještě širší tiché „písně“ na které se podílí a kterou zvučí celé naše bytí jako takové.

Co když už sami tyto zvuky komunikují své významy nezávisle na obsahu, v který je překládáme? Co když všechny slyšitelné samohlásky a souhlásky v naší vnější řeči mají své tiché protějšky v podobě tichých fonetických kvalit samotného vědomí, kterými můžeme modulovat přímo naše vědomí a jeho celkovou kvalitu sebe-prožívání v něm? Co když tyto kvality se můžeme naučit i přímo komunikovat skrze naše mluvené slovo v naší řeči? Co když se tak naše řeč promění či transformuje ve vnější vědomé echo vnitřní řeči naší duše, kvalit jejího ne-fyzického fonetického těla či fonetické dimenze těla-vědomí tvořeného vnitřními tichými meta fonémy – metafyzickou abecedou tichých zvuků, která zvučí primární kvality duše a její subjektivní tělesnosti?

Následuje “první” pracovní zpráva shrnující základní metafyzické působení jednotlivých tichých fonémů, tvořící okultní (vnitřní skrytou) stránku české abecedy, tedy prvotní význam a kvality vědomí, kterézvučí či manifestují. Jde o základní výstup z několikalté meditativní praxe a nejde o konečné sdělení, ale o průběžné.

Rozlišil jsem v českém jazyce 8 samohlásek. Samohlásky “au” a “ou” jsou z pohledu vnitřních fonémů souzvuky dvou fonémů (((A-U))), respektive (((O-U))), proto je neuvádím mezi samohláskovými meta-fonémy. Naopak u (((E))) dle mého mínění lze rozlišovat jeho varianty s polozvučným (((eR))) a (((eL))). To souzní se sanskrtem, která znělé “l” a “r” považuje za samohlásky.

Každý metafoném je současně celým vnitřním prostorem významů, které společně svým zvukem a kvalitou utkává v celém tkanivu (tantra) smyslů-významů ve tvoření. O kvalitativní strukturovanosti vnitřního prostoru významů každého vnitřního zvuku, by šla napsat celá esej.

Co jednotlivý metafoném, to unikátní podoba mantra jógy, tedy možnosti unikátního spojení s naším pravým Já, kterým je vědomí samo v jeho dané tiché fonetické kvalitě. Právě tomuto přístupu se věnuje celý druhý oddíl Šivových súter, základního tantrického písma.

Míním, že takový pokus prozkoumání vnitřních kvalit zvuků písmen naší české abecedy byl učiněn zřejmě poprvé v historii. Můžeme proto hovořit o vnitřní metafyzické logopedii či “okultní matce češtiny”.

V okultní historii české se otázkou “písmen” zabýval pouze K. Weinfurter, ale ten “praxi písmenek”, jak o ní hovořil, chápal velmi odlišně. Velmi detailně zpracovanou podobu vnitřních kvalit jazyka nacházíme historicky v textech tantrického filozofa Abhinavagupty Paratrišika Vivarána, v tomto případě slo samozřejmě o meditaci abecedy sanskrtu, který je v základech příbuzný i z češtinou zcela nepochybně.

8 samohlásek a 24 (8×3) souhlásek současně krásně pasuje do slovanské osmiramenné svastiky, kde každé rameno symbolizuje jednu samohlásku a každý srp vždy trojici souhlásek, které modulují každý paprsek zvuku samohlásky. Společně tvoří “okultní” živé fonetické tělo naší nesmrtelné duše v českojazyčném zvukovém těle ztělesňujícím se ve svém mateřském prostoru tvořeným zvuky a možnostmi modulovanými češtinou. V tomto smyslu jde svým způsobem o unikátní počin, který má potenciál otevřít nové “národně-jazykové” obrození na zcela jiné úrovni a kvalitě, byť spíše nepřímo a “skrytě”.

Základní praxe spočívá v procítění každého metafonému celým naším vnitřním tělesným bytím, vědomím těla jako celku, a ve schopnosti vyladění se na jeho základní tichý tón ve vědomí, jeho prostoupení a osvobození celým našim tělesným bytím, doslova a do písmene stání se jím jako jedním svým samostatným subjektivním “tělem” a rozvinutí jeho kvality ve ztělesnění nového transformovaného vědomí – duše v dané kvalitě a následném osvojení si daného metafonému jako živé “okultní” vyjadřovací kapacity či siddhi naší duše.

Každá samohláska je kvalitou duše a každý souhláska je určité fonetické unikátní tělo-duše. Jde svým způsobem o rozšiřování vnitřní schopnosti a pružnosti ztělesňovat vědomí v jeho nejrůznějších kvalitách fonetického charakteru či vnitřní zvukově-tónové dimenze vědomí. Doslova a dopísmene tak zvučíme své tělo a současně ztělesňujeme vnitřní tichou abecedu naší duše.

Společná párová praxe vnitřního vzývání těchto metafonémů nejen pomáhá oboum partnerům vzájemně si zesílit vědomí a pomoci v procitnutí SLYŠENÍ daných vnitřních fonémů, ale je současně i vhodnou přípravou na zkušenost meditativního souznění či rezonančního spojení (diádického samádhi). Vlastní zkušenost meditativní rezonance v těchto fonémech je pak cestou na dobrodružství prozkoumání duševních kvalit s nimi spojených zkušenostních prostorů vědomí.

Kultivace vědomí spočívající v rozšiřování a prohlubování naší vědomé identity ve vědomí vede pokud se danou cestou vydáme i k rozšíření vědomí naší řeči, jazyka, neboť začínáme slyšet naší primární ŘEČ bytí, které je naše vnější řeč více či spíše méně souznícím vnějším echem.  Kultivace vědomí přináší nejen transformaci našeho tělesného bytí, jeho prožívání, ale přináší zejména rozšířené vnímání a vědomí našeho myšlení a řeči, která jej moduluje a formuluje i naše vlastní prožívání v různých tónech a zkušenostech vědomí. Naše řeč a myšlení je “prodloužením” naší duše jako takové a echem našeho skutečného stavu prožívání a bytí.

Následující tichá zvuková “abeceda” obsahuje pouze hlavní metafyzickou kvalitu vědomí, kterou zvučí, kterou jsem se snažil vystihnout. Detailní působení významových prostorů daných zvuků popisuji zvláště v sekci “meta-fonémy”.

Samo-hláskové meta-fonémy duše

(((A-Áh)))

Procitnutí prvotního stále vně se rozšiřujícího – expandujícího otevřeného pole ryzího vědomí – blaženosti.

(((I-Í)))

Procítění svobodného bdělého citu já – pocitu sebe, kterým je samo vědomí jako nekonečná centrální osa celého horizontu našeho vědomého bytí jako celku.

(((O-Óh)))

Procitnutí duše jako obklopující pružné „ochranné“ a mateřské kulové sféry vědomí;

(((Éh)))

Procítění sestupu vědomí do hloubky kořenů našeho bytí.

(((Él)))

Procítění „rozpuštění“ nitra těla v jeho sómatickou virilitu – semeno duše.

(((Ér)))

Procítění nejhlubšího pramene “ohně” touhy vyvstávajícího z hlubin duše.

(((Ůh)))

Procítění kapacity rozsahu a hloubky intenzity prožívání dostředivě expandujícího pole vědomí.

(((Y/JA))

Zintenzivnění procítění spojení (jóga) aktuálního já se svou duší – širším božským vnitřním bytím-vědomím;

Sou-hláskové meta-fonémy tělesných kvalit-duše

(((M)))

Procítění subjektivní tělesnosti v podobě vřelé dělohy naší duše naplněné meditativním klidem, souzněním a tichým poznáním (gnózí).

(((H)))

Procítění subjektivního těla v podobě dýchající membrány, skrze kterou prostupuje živý vřelý dech (prána) neomezeného éteru vědomí; zvučí a moduluje tělo dechu (pránadéha) v podobě dýchajících hranic prostoru vně i v nitru.

(((CH)))

Procítění subjektivního těla blaženosti spojujícího prostor vně i v nitru skrze radostnost; zvučí a moduluje tělo blaženosti (ánandadéha);

(((B)))

Procítění subjektivní tělesnosti vědomí v podobě pevných kompaktních (nikoliv oddělujících či omezujících) hranic vnitřní duševní prostorovosti těla;

(((P)))

Procítění síly záměru obsaženého v pevných hranicích vnitřní duševní prostorovosti těla;

(((D)))

Procítění „zhoustnutí“ a uzemnění vědomí v hlubší stabilní, pevné tělesné identitě;

(((Ď)))

Jako výše za současného procítění „zavěšení“ celé oso-bytosti skrze vrchol – korunu hlavy v širším prostoru těla.

(((T)))

Procítění integrálního tichého těžiště našeho tělesného bytí jako celku (tanden/tantien/hara), odkud získáváme schopnost vnitřního kontaktu s bytím těl věcí i druhých bytostí.

(((Ť)))

Jako výše za současného procítění „zavěšení“ skrze vrchol – korunu hlavy v širším prostoru těla;

(((L)))

Procítění kompletního “libidózního” uvolnění tělesného bytí, jeho vnitřní vstřebání do nehmotného zdroje (orgasmující vitality) v dolní části trupu;

(((R)))

Procítění intenzity prvotní metafyzické agresivity – těla vnitřního „řevu“ života jako prvotní síly být (ravadéha);

(((Ř)))

Procítění intenzity prvotní metafyzické agresivity – těla jako vnitřního „řevu“ ve spojení s intuitivní inteligencí vrchních atmosférických sfér vědomí;

(((S)))

Procítění „ostré“ citlivosti řeči bytí – řečení vědomí v jeho jazykových strukturách vnímání tvořící symfonie smyslových jazyků; procitá tělo prav-divé řeči bytí (sattadéha);

(((Š)))

Procítění oceánu vyzařujícího – osvěcujícího – oživujícího vědomí v podobě vnitřního klidu-utišení a jasu vlastního vědomí;

(((C)))

Procítění ostré pronikající ”chladivé-tišící” citlivosti subjektivní těla a citlivé průsvitnosti jeho prostorů, zintenzivnění kapacity citlivosti vědomí;

(((Č)))

Procítění celo-tělesného citu připraveného “číst” vnímaná těla věcí a bytostí, procitnutí vnitřního “čichu” kvalitativně rozlišující inteligence prvotních kvalitách vědomí, které jednotlivá těla věcí a bytostí zpřítomňují a vyzařují;

(((V)))

Procítění subjektivního těla jako rezonančně – vibračního smyslového orgánu duše;

(((G)))

Procítění vnitřní integrity prostoru těla jako celku a zintenzivnění kapacity vnitřního metabolizmu prožívání – trávení životní zkušenosti celo-tělesným vědomím;

(((N)))

Procítění kapacity intuitivní inteligence (metafyzického čichu) zintenzivněním oblasti vědomí čela-nosu;

(((Ň)))

Procítění intuitivní kapacity myšlení jako prvotní ryzí aktivity stávání se, kontinuity metaforického vnímání ve spojení s intuitivní inteligencí vrchních atmosférických sfér vědomí skrze korunu hlavy;

(((K)))

Procítění subjektivní tělesnosti v podobě prvotního prostoru intenzity všech možných akcí a bdělé PŘIPRAVENOSTI k akci a expanzi v plné metafyzické „erekci“ duchovních „kostí-DNA“ naší duše;

(((F)))

Procítění intenzity „bezhlavého“ návalu – větru vášně-divokosti-prudkosti-ohnivosti „adrenalinové“ zkušenosti překonávající aktuální strnulost; (zřejmě převzato z keltských zvuků a rituálů)

(((Z)))

Zintenzivnění  hypnoticko – uchvacující – okouzlující vitality a vyzařování lidské podoby těla vědomí, kultivace lidského „magnetismu“ a přitažlivosti; (zřejmě převzato od nějakých kočovných kmenů)

(((Ž)))

Procítění vnitřního vřelého prožívání „tělesného“ potěšení duše v dolní části trupu vzniklého pohlcujícím trávením – metabolizací vitality vyzařujícího – osvěcujícího – oživujícího vědomí meta-fonému (((Š)));